Ve čtvrtek 22.6. Rozmarýnek odjel do Itálie, cesta proběhla bez problémů a po 19 hodinách jsme byli na místě. Hotel ve městě Castellamare di Stabia, kde jsme byli ubytováni, se nám hned zalíbil. Po úmorné cestě nás čekalo příjemné 
zchlazení v bazénu, což všichni uvítali. Po večeři následovala procházka do centra, při níž jsme kroutili hlavami nad italským systémem dopravy a zároveň obdivovali um a odvážnost řidičů. S nadšením jsme pozorovali nad mořem západ slunce, při kterém byl nádherný výhled na sopku Vesuv. V sobotu nás čekal výlet do Pompejí, přesněji Pompejského fóra a jeho dnešních pozůstatků, protože roku 79 n.l. je zničil výbuch sopky Vesuv . Nyní jsou památkou UNESCO. Celý objekt jsme si pečlivě prošli a jeli za příčinou zničení tohoto města – sopkou Vesuv. Cesta k sopce autobusem byla náročná, museli jsme ocenit pány řidiče, kteří se zvládli úzkými serpentinami dostat pod Vesuv – nadlidský výkon. Výstup na stále aktivní stratovulkán, vysoký 1281m, nebyl zrovna jednoduchý, jelikož bylo velké horko a dusno, ale při cestě nahoru nás potěšili stánky se suvenýry a studenými nápoji. Ne každý se však dostal až na konec, několika členům výstup nedělal dobře a čekali u některého z uvedených stánků. Všichni jsme fotili, a tak nikdo o tu krásu nepřišel. Na hotel jsme dorazili znaveni. Nedělní dopoledne jsme strávili v nákupním centru, kde každý sháněl nějaký ten dáreček pro sebe, či blízké. Holky šly po oblečení, kluci dali přednost jídlu. Odpoledne jsme měli na terase s obřími květináči zkoušku před večerním vystoupením. Zkouška byla natolik excelentní, až si z toho jeden z tanečníků sedl v zápalu na zadek, kytka v květináči je z našeho výkonu ještě dodnes šokována. V 8 hodin večer začínal průvod folklorních souborů městem Sorrento. Celkem se zde sešlo osm souborů z několika států (Řecka, Turecka, Polska…), většina byla tvořena dospělými. Nejvíce jsme si rozuměli s dětským souborem z Turecka, který bydlel na stejném hotelu. Rozmarýnek byl jediný folklorní soubor s živou muzikou a zpěvem, snad kvůli tomu vystupoval jako poslední. Není divu, že jsme na hotel dorazili až kolem 1 hodiny ranní. A čekal nás poslední den v Itálii. Na programu bylo město Sorrento nebo Neapol, avšak jedné z muzikantek se udělalo špatně, a tak jsme s ní raději jeli do nemocnice, naštěstí to nic vážného nebylo. I italské zdravotnictví se dá brát jako seznámení se s jinou civilizací. Nejeli jsme všichni, někteří si užívali u bazénu, a kdo chtěl, mohl se jít odpoledne podívat do města a dát si nějakou italskou specialitku. V restauracích u pláže obsluhovali zásadně muži a vždy se na stole objevila nějaká malá pozornost k už tak výborným pokrmům. V úterý jsme všichni balili, jelikož ve 12 hodin byl naplánován odjezd. Sotva autobus vyjel, všichni padli únavou. Cesta utíkala rychle a my v půl 6 ráno dorazili domů. Byl to krásný zájezd a myslím, že si ho všichni s radostí užili a budou na něj vzpomínat. Poděkování patří řidičům, učitelskému dohledu – Lence Gairové, Slavomíru Országhovi, „manažerce zájezdu“ – Terezce Országhové a též sponzorům – Městu Mariánské Lázně, Léčebným lázním Mariánské Lázně a. s., Chodovaru spol. s r. o., Krajskému úřadu Karlovarského kraje, Lázeňským oplatkám Kolonáda-Mondelez a ZUŠ F. Chopina Mariánské Lázně. Děkujeme a těšíme se na další zájezd. -fotogalerie-