Začátkem školního roku jsme do rodiny klávesových nástrojů přivítali nového člena - spinet. Není to sice už žádný mladík, hlas má ale stále velmi zachovalý. Najdete jej ve třídě číslo 13 ve druhém patře, kde stojí po boku svých dvou historicky mladších, i když mohutnějších, bratrů - klavírů. Možná už tušíte o koho se jedná. Často jej slyšíte ve filmové hudbě podbarvující historické filmy období 17. - 18. století odehrávající se na přenádherných zámcích, nebo jeho zvuk doprovází tanečky princezen téměř v každé pohádce.

Má jemný zvonivý zvuk, který vám okamžitě připomene atmosféru krásných zdobených šatů a napudrovaných bílých paruk.
Spinet je jakousi zmenšeninou cembala - zřejmě už před třemi sty lety lidé řešili, jak v domácnostech uspořit co nejvíce místa. Cembalo - spinet tedy patří do rodiny klávesových nástrojů. Na rozdíl od klavíru, kde je tón tvořen úderem kladívka na strunu, u cembala namísto kladívka o strunu drnkne malý zobáček, dnes vyrobený z umělé hmoty, dříve např. z havraních brků, kůže, nebo mědi. Jak tedy využijeme tento nový přírůstek? Zcela jistě bude součástí výuky klavíru v mé třídě a samozřejmě je k dispozici i ostatním klavírním pedagogům. Moji žáci vám potvrdí, že část jejich repertoáru tvoří hudba období baroka a téměř všichni hrají, nebo hráli skladby Johana Sebastiana Bacha, který ve své době klavír - tak jak jej známe my, neznal. Bach všechny své skladby pro klávesové nástroje komponoval buď pro varhany (které jsou na naší škole také vyučovány), nebo cembalo. Žáci tak mají možnost slyšet tyto skladby jako on.

Další a nemalý prostor, kde se spinet může uplatnit je komorní hudba. Flétna či housle za doprovodu cembala zní krásně a zejména posluchači tuto změnu velmi nadšeně přijímají.