- Podrobnosti
- Napsal Bedřich Smrčka
- Kategorie: Junior Dixieland
- Zobrazení: 5371
1. část
Junior Dixieland Základní umělecké školy Fryderyka Chopina Mariánské Lázně obdržel pozvání na dva Jazzové festivaly do Austrálie. Do měst Dubbo a Bellingen. Tato města jsou od sebe vzdálena pouze 500 kilometrů (což na australské vzdálenosti je vedle sebe). Festivaly byly po sobě jdoucí, přesto jsme přijali pozvání pouze na festival v Dubbo. Program našeho měsíčního pobytu byl dost plný a časová prodleva tří dnů mezi festivaly nám nevyhovovala.
Letěli jsme 4.8. večer s leteckou společností Air Emirates. Tato společnost nám nabídla váhový limit 30 kg na osobu, včetně hudebních nástrojů a sčítání váhy zavazadel. Jelikož zabalený suzafon váží 22 kg, tak to bylo dobré řešení. V Dubaji při přestupu jsme krátce nasáli tropické klima (velká vlhkost a 39 stupňů Celsia) a 6.8. ráno jsme byli v Sydney.
Po cestě jsme nabrali tříhodinové zpoždění kvůli nepřízni počasí, přes to na nás čekal na letišti prezident československého Country Clubu v Sydney Jaroslav Řezníček. Po celý náš australský pobyt jsme měli k dispozici 12 místný mikrobus s vlekem což bylo velmi příjemné. Polovina naší 10 členné výpravy měla v živé paměti náš australský pobyt v roce 2006, ale stejně jsme si všichni prohlídku města velmi užily. Za 7 dní v Sydney jsme stihly: návštěvu Opera House, olympijského střediska White Waters (nedaleko Sydney), historického čtvrti u přístavu The Rocks, mořského akvária, technického muzea a zbyl čas i na obchody se suvenýry.
Naše první dva koncerty byly pro Czech and Slovak School of Sydney a koncert pro krajany v Československém Country Clubu v Sydney. Program koncertů byl přizpůsoben posluchačům. Mimo jiné jsme hráli skladby Jaroslava Ježka, Ivana Mládka, Václava Trojana (Zpěv žabího tenora), píseň Čechy krásné Čechy mé v jazzové úpravě. Na každém z našich dvanácti koncertech jsme zahráli neoficielní hymnu Austrálie – Waltzing Matylda. Vše se velmi líbilo, ale tyto skladby, které běžně nehráváme, měly největší úspěch.
Již šestý ročník folklórního festivalu Mariánský podzim se konal ve dnech 16. - 19. září 2010 v Mariánských Lázních. Tradičně pořadatelům z folklórního souboru Marjánek v čele se Sandrou Heřmanovou i všem účinkujícím přálo štěstí - vydařilo se počasí. A tak účinkující i návštěvníci festivalu měli možnost užít si krásné podzimní dny naplněné muzikou a tancem. K příjemnému průběhu akce přispělo i technické zabezpečení vystoupení. ZUŠ F.Chopina na festivalu zastupoval především folklórní soubor Rozmarýnek, ale také DOM (vedl v sobotu 18.9. průvod souborů na kolonádu) a Junior Dixieland. 
Kolem deváté hodiny ranní vyjel sbor Canzona se sbormistrem Dipl.Mus.O.Cretanem vstříc svému asi životnímu pěveckému zážitku.Vydali jsme se do Regensburgu, města ležícím na nejsevernějším ohybu řeky Dunaj. V parném červencovém počasí jsme po dlouhé cestě konečně dorazili k cíli naší cesty. Na nádvoří zámku nás přivítalo obrovské pódium a ještě obrovitější tribuna pro diváky. Na zámečku jsme se rozkoukali, rozezpívali a šli zkoušet. Poprvé jsme viděli a slyšeli celý orchestr a sbor Europera, který byl vynikající a tak zkouška netrvala dlouho, pan dirigent byl spokojen a my jsme šli objevovat krásy města. Když jsme se k večeru vrátili, čekalo nás bohaté občerstvení a spousta vody, což většina z nás uvítala. A pak už jen čekání....a čekání. Všechno vypadalo velkolepě, tribuna byla narvaná lidmi všech věkových kategorií a pódium též. Se startem koncertu odstartovaly i zatím nepracující nervy a my dýchali neuvěřitelnou atmosféru celého koncertu. "Jdeme, jdeme!"...a my šli do světel reflektorů. Carmina Burana, mrazení v zádech, chybějící dech a možná i slzy. Tohle asi plně vystihuje dění na pódiu. Solisté byli famózní stejně jako orchestr a velký sbor. Náš sbor odzpíval důstojně, s úsměvem na tváři a s nezapomenutelným zážitkem v srdci:)
Žáci všech věkových kategorií zde svým spolužákům ze všech typů škol i rodičům ukazují, co je smyslem studia ZUŠ. Schopnost obstát na pódiu před početným publikem, zaujmout, předvést hodnotné vystoupení - to všechno reprezentuje tento pořad. Poděkování za realizaci pořadu patří všem učitelům, kteří se na přípravě podíleli. Ve velké míře také paní Elišce Sudové, která celý koncert připravila dramaturgicky. Velký podíl na celé akci má také paní PaeDr. Alena Hálová, která připravila konferenciéry a spolu s dcerou Kateřinou byla také autorkou scénáře průvodního slova. Městské divadlo bylo zaplněné a dík patří i vlídnému personálu, který se na hladkém průběhu tří představení podílel. 
Již několik let se koncem května v Mariánských Lázních setkají studenti kytarové hry z hudební školy v německém Selbu se svými mariánskolázeňskými kolegy. Výsledkem bývá koncert kytaristů - od žáků ZUŠ až po budoucí profesionály. Tentokrát se tento reprezentativní koncert konal v sále mariánskolázeňského hotelu Monty. Naši školu zastupovali žáci ze třídy Tima Honzírka, mezi německými kytaristy vynikal kytarista Benjamin Doss. 
Možná to byla i zvědavost, jež pomohla naplnit foyer muzea. Už samotné přípravy autorů budily mezi nezúčastněnými rozpaky. Zahájení vernisáže se zvrtlo spíše v jeden společný happening, během kterého bylo možné potkat ve výstavních prostorách bohémsky ustrojené osůbky, zcela nezávislé mladé kreativce… a jejich blízké. Jedna z návštěvnic tuto skutečnost shrnula do věty: „Nejlepší umělecká díla jsou tu samotní autoři.“ Je podivuhodné, jak se tak seriózní téma, jakým je architektura, proměnilo v dobrodružnou a svobodnou zábavu, a to nejen na papíře. Svoboda a hravost jsou základními sloupy umění a to platí i v architektuře. Pokud se začneme zajímat nejen o budovy, ale i o samotné architekty, pak zjistíme, že to mohou být velmi zajímaví, až podivuhodní lidé. Dokonce nás jejich život může natolik oslovit, že po jejich vzoru a na jejich věčnou památku začneme nosit každou ponožku jinou a možná, že budeme nosit i sešívanou čepici jako Friensreich Hundertwasser. Právě on se nám stal průvodcem světem architektury. Na výstavě si můžete prohlédnout studijní kresby na téma barevná budova, inspirované právě jeho dílem. Proměny tvaru, variace v různých barevných tónech, různé možnosti využití staveb.. . Dále jsou vystaveny barevné linoryty moderní architektury a v prvním patře jistě nepřehlédnete originální krabicové instalace našich nejstarších studentů (které budou vystaveny příští týden v Chebu v rámci Chebských dvorků 
V pátek 28. 5. se otevřely nejen volební místnosti, ale také vstupní brány mnoha chrámů, které se zapojily do akce Noc kostelů. Nápad odkrýt tajemství chrámových prostor vznikl před lety ve Vídni a odtud se rozšířil také k nám. V České republice se k akci letos připojilo na 400 kostelů. Jedním z měst, kde Noc kostelů probíhala vůbec poprvé, byl Cheb. Od 19. do 24. hodiny si návštěvníci mohli projít přístupné i běžně nepřístupné části kostelů, prohlédnout si výstavy, zúčastnit se tvůrčí dílny, shlédnout baletní i divadelní představení a také vyslechnout několik koncertů. K účinkování byli přizváni také žáci z flétnové a varhanní třídy Mgr. L. Čechové ZUŠ F. Chopina. Pro své vystoupení v kostele sv. Václava připravili několik komorních a varhanních skladeb starších stylových období.