- Podrobnosti
- Napsal Administrator
- Kategorie: Zprávy
- Zobrazení: 5142
V sobotu 10. dubna se Městské divadlo v Mariánských Lázních zaplnilo posluchači a diváky, kteří se přišli podívat na již tradiční koncert Dechového orchestru mladých a mažoretek ZUŠ 
Fryderyka Chopina. Již od půl třetí jim pro potěšení a na uvítanou ve foyeru divadla hrál a zpíval folklorní soubor Rozmarýnek.
První polovina koncertu byla věnována čistě koncertnímu programu. Vystoupili také sólisté - flétnistka Lucie Hajíčková, která zahrála na pikolu Mozartův Turecký pochod, klarinetista Patrik Černý, v jehož podání zazněl Klarinetový čardáš a také dvě zpěvačky - Natálie Klusáková a Tereza Országhová. Dalším účinkujícím byl osvědčený Jan Krček, který s DOM spolupracuje již řadu let nejen jako zpěvák, ale také jako konferenciér.
V druhé polovině koncertu orchestr udělal na podiu prostor taneční skupině. Vedle již vyzkoušených kreací nechyběly novinky. Posluchače i diváky jistě zaujal charleston, kde spojil své síly orchestr, tanečnice a tentokrát v roli sólové zpěvačky Lucie Hajíčková. Dalším zpestřením druhé poloviny koncertu bylo také vystoupení nově založeného pěveckého sboru školy ( sbormistr Dipl. Mus. O.Cretan), který se představil v písni Michaela Jacksona. Koncertem provázeli posluchače Petr Němec a Eva Koreisová. - fotogalerie -
Ve středu 24. března se konal v sále školy další z hudebních podvečerů. V programu byly zastoupeny smyčcové, dechové i klávesové nástroje. Z koncertu máme pro vás několik záběrů v naší 
mariánskolázeňské veřejnosti. O uspořádání plesu se postarala agentura SPA ENTERTAINMENT. Návštěva plesu byla vynikající, více informací a fotografie z plesu najdete na adrese 
Hlavním tématem tohoto koncertu klavírního oddělení, který se uskutečnil 2. března, byla hudba období druhé poloviny 18. století. Hlavními představiteli, a v klavírní literatuře hojně zastoupenými, je tzv. Vídeňské trojhvězdí, které tvoří pánové Josef Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart a Ludwig van Beethoven, který už má směle nakročeno do období romantismu.
V sobotu 6. února proběhl v sále ZUŠ velmi zajímavý klavírní kurz věnovaný pedagogické práci a Chopinově hudbě. Lektorem kurzu byl uznávaný klavírista Peter Toperczer, který se věnuje jak koncertní, tak pedagogické činnosti. Jeho zkušenosti jsou obzvlášť cenné proto, protože vyučuje jak na ZUŠ a na střední, tak i na vysoké škole. Téma kurzu – Chopin – je panu Toperczerovi velmi blízké. Jedná se o vítěze chopinovské soutěže z Mariánských Lázní. Kurz pro pedagogy měl vynikající ohlas, zúčastnili se ho pianisté z celého Karlovarského kraje. Sympatické je, že se jednalo o první z řady kurzů pořádaný z grantu Evropské unie, navíc v roce 200. výročí narození Fryderyka Chopina a ve škole, která má skladatelovo jméno ve svém názvu.
V pátek 5. 2. 2010 se v prostorách ZUŠ F. Chopina konalo okresní kolo Národní soutěže ZUŠ v oboru komorní hra. Porota složená z předních orchestrálních hráčů a pedagogů Karlovarského a Plzeňského kraje hodnotila po celý den výkony ansámblů dechových a smyčcových. Z mariánskolázeňské ZUŠ se na soutěž připravovalo celkem 10 souborů ze tříd Mgr. L. Čechové, Mgr. E. Smrčkové, Mgr. P. Čecha, J. Koreise a Sl. Országha. Mladí hudebníci svými výkony vybojovali hned 7 vítězství s postupen do kola krajského, dvakrát 2. cenu a jedno 3. místo. Všem žákům a pedagogům blahopřejeme! Poděkování patří také sponzorům – společnostem Dalkia Mariánské Lázně, Marienbad Waters a.s. a Ing. Jiřímu Černému. 
Ve čtvrtek 4.února proběhlo již pravidelné setkání žáků a rodičů mé třídy formou třídního koncertu. Během podvečera vystoupili všichni žáci třídy, kterých je nyní 28, a předvedli malou ukázku toho, co se za první pololetí naučili. To, že řádně se uklonit, sednout si za nástroj a před publikem "naživo" zahrát není snadná věc, víme už všichni. Měli jsme možnost slyšet velmi hezké výkony, které byly odměnou za pracovitost dětí. Některé však také dopadly trochu hůře - a tam je možná na místě trochu si "sáhnout do svědomí", zda příprava na vystoupení probíhala vždy tak, jak je třeba. (?) Nervozita, výpadek paměti či koncentrace, malé zaváhání a "sáhnutí vedle" a vše je nakonec jinak a i skladba, která byla v obývacím pokoji zahrána stokrát bez chyb nyní nedopadne tak, jak bychom si všichni přáli. Schopnost během vteřiny rychle zareagovat, vyrovnat se s novou, nebo nezvyklou situací (jiný nástroj, vrzající židle, kašlající publikum, zpocené nebo studené prsty a pod.) a k tomu všemu ještě zahrát co nejkrásněji (nebo se alespoň o to snažit) - to je na veřejném hraní snad jedna z nejnáročnějších věcí. Na druhou stranu hudba, která je hrána s citem a radostí beze všeho snese nějaký ten přehmat (pokud se stane) a nic to na jejím půvabu neubere. V tomto směru mohu konstatovat, že řada mých mladých hudebníků se začíná opravdu poslouchat a nástroj jim to pomalu vrací nazpět v podobě krásných tónů. To, abychom tuto zkušenost ocenili a stále pracovali na tom, abychom se zlepšovali a postupně nacházeli, společně s dětmi, radost z veřejného vystupování, to vyžaduje hodně píle, vůle a odvahy. Věřím, že se nám to bude dařit. Děkuji všem rodičům za podporu a těším se na další setkání s Vámi.