Již tradičně vystupují na některém z adventních koncertů ve Velké Hleďsebi žáci ZUŠ F.Chopina. Letos zahájili v neděli 28. listopadu prvním adventním koncertem. Před zcela zaplněným kostelem předvedli své umění členové žesťového souboru pod vedením Josefa Koreise, dále hrál smyčcový soubor pod vedením Mgr. Evy Smrčkové a na koncertě se také podíleli žáci ze třídy Hany Strejčkové (zobcové a příčné flétny) a klavíristka Nela Grimová (klavírní třída A.Koubkové). Adventní koncerty ve Velké Hleďsebi mají hezkou tradici - letošní ročník je již jedenáctý. - fotogalerie -
Měsíc Dixielandu u obratníku Kozoroha
10., závěrečná část
Konec našeho pobytu se nezadržitelně blížil. Možná, že to bylo dobře, třeba bychom již nevydrželi nápor dalších a dalších úžasných zážitků. Ještě jsme měli v plánu zpříjemnit si cestu zpět do Sydney zajížďkou na ,,Byron Bay’’ a ,,The Entrance’’. Byron Bay je první pevninské místo Austrálie, kterého se dotknou sluneční paprsky při východu slunce.Každému z nás se vryl do paměti typický obrázek tohoto místa – skály rozdrásané od věčného vlnobití a na vršku bílý maják. U městečka ,, The Entrance’’ je 7 sladkovodních jezer, která jsou propojena a jedno ze dvou vyústění této soustavy do moře je právě zde. Vytékající voda z jezer je mělká, plná ryb a je ještě teplejší než moře. Toto jsou důvody, proč se zde zdržují pelikáni. Jsou poměrně krotcí, protože je místní lidé ještě hýčkají tím, že je každý den ve tři hodiny přikrmují. Někteří ptačí jedinci se nemohou dočkat a shlukují se zde prakticky celý den, ale hlavní slet je těsně před třetí hodinou. Pelikán australský patří ke středně velkým druhům v čeledi pelikánovitých, přesto jeho rozpětí křídel dosahuje až 2.5 m. Při pohledu na jejich elegantní let se nám tajil dech.
Celý zájezd se velmi povedl a jistě se stal pro všechny zúčastněné obrovským životním zážitkem. Junior Dixieland je příjemná parta dobrých lidí a muzikantů a já jsem velmi rád, že jsem tento zájezd s nimi mohl absolvovat. Co by byl kapitán bez námořníků? Proto mi dovolte, abych mohl touto cestou poděkovat těm, kteří se o tuto nevšední akci zasloužili nejvíce: mé ženě Evě, která s námi jela jako pedagogický doprovod a pomohla mi nést obrovské břímě odpovědnosti, muzikantům: Vojtěch Pták – trombon, Tomáš Hégr – trubka, Ondřej Ryšánek – trubka, Štěpánka Kolářová – trubka, Jakub Douda – klarinet a tenor. sax, Tomáš Srb – banjo, David Ryšánek – bicí a zpěv, Anastázie Vithová - zpěv a violinofon. S vděkem vzpomínám na bývalého ředitele ZUŠ Josefa Hurtíka, který byl u zrodu našich velkých zájezdů, ale hlavní poděkování patří dnešnímu vedení naší školy v čele s panem ředitelem Mgr. Petrem Čechem. Bez finanční podpory našeho okolí bychom uspořádání takového zájezdu měli velmi komplikované. Přispěli nám: ZUŠ Mariánské Lázně, Město Mariánské Lázně, Krajský úřad Karlovy Vary, Dr. Popov, Renata Srbová, Casino Bellevue, Truhlářství Heřta, Město Planá, Bartošovi – Edip. Velký dík patří také rodičům žáků. Jsou pro mě oporou a zajišťují svým dětem tolik potřebné zázemí.
Bez výše uvedených by jsme nemohli reprezentovat naše město, kraj a Českou republiku v Austrálii.
Bedřich Smrčka - kapelník
Již třetí ročník festivalu tvorby základních uměleckých škol se konal v Karlových Varech. Reprezentovat naši školu měli možnost žáci výtvarného oddělení, a to na výstavě, která probíhá od 1. do 30. listopadu 2010 v budově A Krajského úřadu v Karlových Varech. Hudebníky pak reprezentovali úspěšní účastníci národního kola soutěže ZUŠ v komorní hře - trumpetistky Kamila Kalodová a Klára Dedková a flétnistky Lucie Hajíčková, Anna Bauerová a Martina Konečná ze tříd Josefa Koreise a Lenky Čechové. Ve sboru složeném ze žáků z Kraslic, Sokolova a Mariánských Lázní zpívali členové sboru naší školy ze třídy O. Cretana. Vyvrcholením večera bylo vystoupení symfonického orchestru složeného až na vyjímky z žáků různých ZUŠ. Celá akce byla velmi zdařilou prezentací práce žáků a učitelů základních uměleckých škol. Hezký zážitek byl umocněn příjemným prostředím karlovarského divadla. - fotogalerie -
Ve čtvrtek 18.11. zahájili v úšovickém ÚSP žáci flétnové třídy Mgr. L. Čechové a kytarový soubor ze tř. T. Honzírka letošní sérii pravidelných koncertů pro seniory. Společenskou místností zněly rozměrnější koncertní skladby, zajímavá komorní díla a v podání těch nejmladších také drobné instruktivní skladbičky. Koncerty pro seniory patří k tradičním akcím, které ZUŠ F. Chopina každoročně pořádá. Na jejich realizaci se podílejí prakticky všechny třídy. Děti mají jednu z dalších možností vystoupit na veřejnosti, a to ve velmi přátelském prostředí. Senioři koncerty hojně navštěvují a jsou pozorným publikem. - fotogalerie - ( foto T.Honzírek )
Účinkující na listopadovém hudebním podvečeru, který se konal v úterý 9.11., byli jistě potěšeni příjemným zájmem početnějšího publika. Posluchači mohli vyslechnout různorodý program, kde zněla hudba pro různé nástroje i zpěv. Další hudební podvečer je plánován na 1. prosince. V té době již bude probíhat celá řada adventních koncertů. Za pozornost také stojí vystoupení našich žáků na Festivalu ZUŠ, který se koná v Karlových Varech. Jeho hudební část se koná v karlovarském divadle 24.11. od 19 hodin. Součástí tohoto festivalu je i výstava výtvarných prací žáků našeho výtvarného oboru - tato výstava probíhá od 1. do 30. listopadu v budově A krajského úřadu v Karlových Varech. Pokud budete mít do Karlových Varů cestu, neváhejte výstavu navštívit. Je to ukázka toho nejlepšího, co na školách v celém kraji děti vytvořily. - fotogalerie -
Ze čtrnáctidenního koncertního turné na ostrov Réunion v Indickém oceánu se včera večer vrátil Velký akordeonový orchestr ZUŠ F. Chopina z Mariánských Lázní. Pod vedením svého dirigenta Alexandra Smutného sklízelo 40 mladých hudebníků velké úspěchy u exotického publika na osmi koncertech, které se konaly nejen v hlavním městě Réunionu St. Denis, ale po celém ostrově. Orchestr si užil tropického slunce, koupání v překrásném oceánu, výletů do nitra ostrova např. do oblasti Cirque de Salazie nebo na aktivní vulkán Piton de la Fournaise. Na ostrov, kde panuje věčné léto se akordeonový orchestr vypravil na základě pozvání přítele pana Smutného, místního učitele hudby a dirigenta orchestru Polyfonia pana Piera Varró. Réunionský orchestr Polyfonia, který působí ve městě St. André přijede na oplátku do Mariánských Lázní v červenci příštího roku a naši hudebníci se na své nové přátele již nyní těší. Na třech koncertech účinkovaly oba orchestry současně a naši muzikanti bydleli u svých nových přátel v rodinách. Díky tomu měli možnost poznat opravdu odlišný způsob života v zemi vzdálené od nás 14000 km, kde žijí chameleoni, pěstuje se vanilka a cukrová třtina, rostou nádherné orchideie a tropické ovoce. Pořadatelé i publikum byli pokaždé naprosto fascinováni vysokou uměleckou úrovní orchestru a disciplínou, kterou se zde orchestr i se svými sólisty prezentoval. Pan dirigent Smutnýpo návratu neskrýval nadšení z vydařené cesty. Na Réunionu mimochodem oslavil i své narozeniny a největším dárkem pro něj byl zajisté fakt, že po 48mi letech práce s akordeonovým orchestrem se stále dostavují takové velké úspěchy, jako toto réunionské turné.
Měsíc Dixielandu u obratníku Kozoroha
6. část
Město Brisbane, působiště našich příštích dnů, má 1.5 mil obyvatel. Je to třetí největší město Austrálie, hned po Sydney a Melbourne. Mimo jiné má velký přístav pro nákladní lodě. Z Brisbane je exportováno velké množství černého uhlí, které se těží poblíž. (v měřítku australských vzdáleností je naleziště několik set kilometrů od Brisbane.) Toto černé uhlí se zde těží povrchově. Do přístavu vozí uhlí vlakové soupravy složené i ze 300 vagónů, které táhne 7 lokomotiv. Skoro každý rok uvízne nějaká loď poblíž přístavu na mělčině, která se vytvoří nečekaně po bouřce. I letos tomu také tak bylo. Kapitán této lodi chvátal a nechal vyložit uhlí z lodi, aby se odlehčila a zvedla. To se opravdu tak stalo,jenže se hned převrátila. Tak celý region žil tím, jak se remorkéry při přílivu každý den pokoušejí přitáhnout loď ke břehu a každý den jim prasknou lana. Každou noc jsou zhotovena další, silnější aby opět při přílivu následující den praskla. Asi po týdnu se vyprošťovací akce podařila. Austrálie je nejbohatší země na nerostné suroviny. Ze zisku za vytěžené suroviny platí
Velké Britanii 10%.
Při pobytu v Brisbane jsme měli domluveny koncerty v Jazzovém klubu a pro české krajany.
Vstup do Jazz klubu byl pro nás zvláštní. Na stěnách visely fotografie předních jazzových velikánů, kteří tam již hráli. Nás čekal 2.5 hod. koncert včetně půlhodinové přestávky. Jsme hrdí, že jsme vydrželi podmínky, které mají profesionálové. Podali jsme velmi dobrý umělecký výkon. V Dubbo jsme mělo na koncertech plno, ale zde tomu tak úplně nebylo. Shodou okolností byly v ten den volby, které jsou v Austrálii povinné. Kdo se jich nezúčastní, musí zaplatit pokutu 50 australských dolarů. Je to dobře nebo špatně? Další zajímavost: důchodový věk pro všechny je 65 let, bez ohledu na odpracované roky. Důchod je sociální a tím pro všechny stejně vysoký. Eviduje se majetek každého a kdo má více než 1.8 miliónu dolarů, nemá nárok na žádný důchod. Do tohoto limitu se vejde i zařízený rodinný dům i s autem. Ale kdo má v domě více pokojů a mohl by třeba pronajímat nebo má našetřeno, na důchod již nemá nárok. Je to dobře nebo špatně?
Kromě prohlídky města a návštěvy vodního zábavního parku ,, Dreams World’’ jsme se těšili na poznávací výlety, které opravdu stály za to.
,,National Park Springbrook, ’’ přírodní rezervace, je asi 60 kilometrů jižně od Brisbane. Zde je možné si zvolit pěknou procházku v délce od 500 metrů od silnice k vyhlídce, až po 17 kilometrů dlouhé túry. Ústředním tématem jsou vždy vodopády,které padají do hlubokého kaňonu. Je jich zde velké množství. Niagara v Canadě či v USA vás ohromí svou silou. Ale zde je zážitek o něžnosti a rozmanitosti přírody. Potoky a potůčky padají volným pádem desítky metrů uprostřed neproniknutelné a panenské přírody. Je velmi časté, že se voda hned na začátku roztříští a pak již padá jen vodní tříšť se kterou si pohrávají poryvy větru. Když je člověk ve správném úhlu ke slunci, nezapomenutelné okamžiky ještě umocní duha. Velmi často lze sejít do míst kde dopadá vodopád. Vybrali jsme si cestu k vodopádu Rainbow, tam i zpět trvala 1.5 hodiny. Někteří odvážlivci chtěli použít vodopád jako sprchu. Dopadlo to tak, že z toho měli vydatnou masáž. Byli jsme překvapeni, jak drobné kapky padající z velké výšky mohou mít tak velkou sílu.
V Brisbane jsme ještě měli v plánu: deštný prales, zoologickou zahradu a koncerty pro krajany.